Příběh nekončí – 1. Probuzení v novém těle (4. část)
Od AnubisXXL, 1.Led 2010 v 21:55 , zařazeno v Příběh nekončí
Pomalu se otáčím do leva. Pohybovat se mi činí menší a menší potíže. Skláním hlavu. Už vím, co viděli. Mě! Vidím tu sebe, ležícího na zemi bez života. Lid Omaticaya utichl. Určitě je jim jasné, čím procházím. Padl jsem do kleku vedle svého starého těla. Pořád tomu nemohu uvěřit. Starostmi, jestli vůbec budu životaschopný, jsem téměř zapomněl na svoje zmrzačené lidské tělo. Měl bych asi cítit smutek, ale necítím. Posledních několik týdnů jsem to cítil opačně. Můj avatar byl pro mě oknem do lepšího světa. A moje lidské tělo se stalo vězením. Po zdravém těle toužím přes 10 pozemských let. Teď se mi to splnilo. Byl mi dán dar, který předčil moje nejodvážnější představy. Ba ne, dostalo se mi mnohem více. Mám krásnou družku, mojí báječnou Neytiri. Lid Omaticaya, kteří mě vzali mezi sebe do jedné velké rodiny. Tady neexistuje rozdíl mezi bohatým a chudým. Nic takového tu neznají. Taková slova tu vůbec neexistují. Bráchovi by se tu líbilo. Rozhodl jsem se provést za mé staré tělo modlitbu, tak jak se sluší v lidu Na’vi. „Tělo odevzdáme zemi. Byla mi dána druhá šance v novém těle. Děkuji Eywo, děkuji,“ pronesl jsem se skloněnou hlavou. Nebyl jsem si jist správnou volbou svých slov, ale z výrazu Mo’at jsem spatřil uznání. Stále pozoruji své staré tělo. Posvátné semeno však nikde nevidím. Začínám být nesvůj. Mo’at to vytušila. Pronesla ke mě: „Jakesully to je v pořádku. Neočekávej posvátné semeno. Odchází jen tělo, duše byla přenesena, proto nečekej znamení o přijmutí duše k Eywě. To, čím jsi prošel, je největší dar, jaký ti Eywa mohla poskytnout.“
„Ano to je. Jsem jí velice vděčný,“ odpověděl jsem a poklonil hlavou na znamení úcty.
„Jaku, nyní jsi náš nový vůdce, bylo by vhodné pronést proslov k lidu,“ taktně mi poradila Mo’at.
Otočil jsem se k lidu. Jsem nervózní. Nevím, co říct. „Bratři a sestry,“ začal jsem promlouvat, aniž bych předem věděl, čím pokračovat, „zažili jsme spolu těžké časy. Odrazily jsme nebešťany za obrovskou cenu. Zachránily naše nejposvátnější místo. Padla spousta dobrých bojovníků, jejichž duše odešly za Eywou. Ztratily jsme svůj jediný domov. Čas utrpení skončil. Najdu pro nás nový domov, to vám slibuji.“
Kmen odpověděl bouřlivým ohlasem. V jejich očích vidím nové odhodlání a naději. Musím tento slib dodržet za každou cenu. Sám si nejsem jist, jestli to dokážu splnit. Ráno vezmu svého Ikrana a začnu s hledáním nového domova pro svůj lid. Zvedl jsem svoje staré tělo, odnáším ho odtud. Dávám si pozor, abych nezakopl nebo nešlápnul někomu na ocas. Takovou začátečnickou chybu si již nemohu dovolit. Omaticaya pro mě připravili hrob. Pro mě – to zní děsivě. Připravili ho pro mé staré tělo. Hrob je připraven nedaleko od stromu duší, je to pro mě velká čest. Neytiri mě vede. Narozdíl ode mě ví přesně, kde to je. Fosforeskování lesa je již v plné síle. Mezi větvemi září obrovský modrobílý měsíc s několika menšími. Ve skutečnosti je to opačně – my jsme jedním z měsíců obrovské planety, ale co na tom záleží. Než jsem se pokochal tichou lesní atmosférou a nebem plným měsíců, dorazili jsme na místo. Položil jsem své tělo do připravené jámy. Odříkal jsem znovu modlitbu. Začal jsem jámu zahrabávat. Neytiri mě po chvilce zastavila: „Jaku, je naším zvykem, že s pohřbívaným tělem se rozloučí celý lid. Každý zasype troškou. Lid jsem ráno přijde. Takto se loučíme se všemi jenž odešly za Eywou.“
„Dobře. Vrátíme se?“ Odpověděl jsem.
Aniž by ze sebe Neytiri vydala hlásku, neslyšně se rozeběhla zpět. Věděla, že už je mi dobře. Rozběhl jsem se za ní. Neytiri běžela pomalu, spíše to byl klus než běh. Dávala mi možnost, dostihnout ji. Úplně jsem ji dohonil jen pár kroků před dočasným domovem, kolem stromu duší. Celý kmen již spal, krom několika strážců, které upoutal náš pozdní příchod. Začal jsem hledat, kam ulehneme.
Neytiri mi potichu pošeptala: „Jaku, naše místo je nejblíže u stromu. Mo’at na nás jistě čeká.“
Potichu a opatrně jsme prošli mezi spícími. Zejména já jsem musel být opatrný. Opravdu jsme měli místo přímo pod stromem, téměř vedle Mo’at, která již spala. Ulehl jsem potichu na zem. Hned jsem se otočil na pravý bok čelem ke stromu duší, lehce opřen zády o jeden z mnoha silných kořenů. Neyitiri mě překročila. Lehla si přímo ke mě. Hlavu si položila na moje rameno a přitiskla se ke mně. Palcem levé nohy jsem ji několikrát přejel přes kotník. Levou dlaň jsem ji položil na břicho, kousek nad pupík. Ještě více se ke mně přimáčkla a chytila mě za pravou ruku. Cítím její zpomalující se dech. Usíná. Já si ještě, dnes naposled, prohlížím strom duší. Začínají mi padat oči. Už také usínám….
Únor 13th, 2023 on 02:24
Hned 4 pěkná pokračování za jediný den po Silvestru, autor asi místo oslav nového roku snil o Pandoře? A moc pěkně. Neuvěřitelná řada komentářů, tehdy to tu na webu pěkně žilo
Únor 13th, 2023 on 07:01
Ja to mel tenkrat chvili pripravene
Únor 13th, 2023 on 02:20
Příběh běží dál a musím říct, že se to čte dobře. Proslov k lidu? Tak ten bych já nezvládl. Dobrá připomínka hratra, díky kterému to celé začalo. Pohřeb bez semínka, záloha mysli se nekoná, tsaheylu sám se sebou by asi bylo něco schizofrenního. Pak skok v čase, všichni najednou spí? Co dělali tak dlouho? Nenašel jsem, co se stalo s tělem Grace. Uvidíme…
Únor 13th, 2023 on 06:50
Ja vychazel z toho, ze se to odehrava vecer
Únor 13th, 2023 on 08:08
Co se stalo s telem Grace me nenapadlo resit, stalo se v prunehu filmu. Ja navazal na jeho komec.
Leden 10th, 2010 on 11:39
Zajímavé. Určitě pokračuj.
Leden 5th, 2010 on 22:45
Zajimave,hezky psane.
Leden 5th, 2010 on 19:23
Ohledně Grace pořád váhám, ale čím dál tím méně. Chtěl jsem ji použít na další děj, v kterém by mi stejně asi nepomohla. Takže začínám od toho upouštět.
Leden 5th, 2010 on 15:12
Bezvadny pribeh:-)) Uz se tesim na pokracovani. Necetl jsme vsechny komenty…jen par prvnich, kde mluvite o Grace. Nevim jak jste se domluvili/nedomluvili, ale nech ji prosim te u Eywy. Bylo by to moc prehnane ji vzkrisit. Na’vi jsou stary narod a ver, kdyby to slo, tak to udelali hned, co by ten prechod do noveho tela nevysel. A aby na to treba prisel Jack? To by bylo fakt blby…
Leden 4th, 2010 on 22:19
Je to dobré.¨
Anubide napiš mi na mail, jestli žádáš výpomoc s psaním příběhů.Nebudu zasahovat do těch tvých,pokud to nevyžádáš.Jen bych se chtěl také podílet na spoluutváření.
teuron@seznam.cz
Leden 2nd, 2010 on 19:32
AnubisXXL: napiš pls na mail ,jezdec.apokalipsy@seznam.cz
Leden 2nd, 2010 on 16:32
Teď jsem dočetl a nemám slov. To je úchvatný, všechno čím by se Avatar dal prodloužit jsem zde našel. Jaký příběh dál vytvoříš už je na tobě. Už se nemusíš řídit tím, co bylo ve filmu, teď už je to tvé pokračování. Ještě jednou pochvala a doufám že budeš psát dál tak dobře jako teď.
Leden 1st, 2010 on 23:27
AnubisXXL: jj mám Jezdec.apokalipsy@seznam.cz a děkuji
Leden 1st, 2010 on 23:01
Ivory: Na uvodni strance mas odkaz Avatar wiki, tam je zmínka o knize o Pandoře, taky tam najdeš skoro výuku jazyka Na´Vi škoda že jen v angličtině.
Leden 1st, 2010 on 22:57
sakra…xchat…tam sem nebyl ani nepamatuju…ale tak co…je tu mrtvo
jen škoda že rss-ko neodebírá taky komentáře, nemusel bych už vůbec lízt na tuhle stránku a koukat jestli nějakej novejk koment 
no jo jdeme sosat Confidential Report
Leden 1st, 2010 on 22:55
prave jsme predelali komentare na X-chat
Leden 1st, 2010 on 22:54
Ivory: Nemam jen je o tom zminka na wikipedii v anglictine.
Leden 1st, 2010 on 22:53
Ale prd…jdu hledat a mám co číst
nebo znáš rovnou link na download?
Leden 1st, 2010 on 22:51
Werewoft: email mas? nebo to muzem poresit tu.
Leden 1st, 2010 on 22:51
Warewolf: Jistě. Fandové si musí pomáhat, ne? Jestli to bude v mých silách.
Existuje kniha Avatar: A Confidential Report on the Biological and Social History of Pandora, která má 224 stran o Pandoře. Nejsem si jistý do detajlu co to je, ale nejspíš se jedná o kompletní popis Cameronovýho světa. to by mohlo při psaní hodně hodně hodně pomoct.
Leden 1st, 2010 on 22:47
AnubisXXL: mohu tě požádat o pár rad ohledně psaní příběhu ?
děkuji
Leden 1st, 2010 on 22:45
Jo já si to přeložil jen tak volně…a bylo to z mýho pohledu odfláknutý. No hold někdo kdo má načteno za život…no podle mě to bude už něco mezi 500 až 1000, čtu od malička
a za rok mi nedělá potíže přečíst zhruba tak těch 50-70 knížek všeho druhu od cestopisů, hororů, thrillerů, psyhologickejch a politickejch thrillerů, sci-fi, fantasy až po starý dobrý dobrodružný a historický knížky. Někdy jsou i knížky který zhltnu na posezení 
což je případ Toma Clancyho ( Rudá bouře mě nejvíc dostala, protože je to prostě 3.světová válka ale popsaná vážně dobře něco jako deník, ale vymakanější ) nebo nejoblíbenější Issas Asimov a jeho Nemesis, nepřekonatelný 
Eywa mi skoro připomíná ty prokariota co tvořili jeden planetární organismus v tý knize 
ale ohledně psaní…no…kdysi jsem psal povídky třeba na motiv Command & Conquer nebo z prostředí Faerunu což je světoznámý svět fantasy viz. Baldurs Gate 
ale to sem byl mladší a…odvážnější 
možná jo…jak říkám, vim že u psaní musí být inspirace a když nepřichází tak je to špatný 
ale uvidim 
třeba se něco objeví 
Leden 1st, 2010 on 22:34
Ano u amíků jedou v plným proudu. Asi 3 jsem překládal, potil jsem u toho krev. Ale jejich příběhy jsou o ničem.
Leden 1st, 2010 on 22:32
Ano, souhlasím s tebou. Rozhodně bych se chtěl vyřádit s “běháním po džungli” i ve filmu bych toho uvítal víc. No a moje spisovatelský dovednosti nevím nevím. Jen jsem zatím dobarvil, co film nakousnmul. Jediný co píšu jsou technický návody na obsluhu strojů. Programy do toho nepočítám;-)
Já osobně bych chtěl z tohoto webu vybudovat fan stránky číslo 1. Myslím že to nemůže být tak náročné. Ted vyšel film, ted je potreba to tady vymakat. A nevím o lepších stránkách na avatar. design se adminovi povedl. Píšeš něco Ivory?
Leden 1st, 2010 on 22:26
Ale na druhou stranu je pravda, že než jsem našel tuhle stránku, tak jsem našel u amíků nebo u britů fórum kde už Avatar fanfikce jeli v plnym proudu.
Leden 1st, 2010 on 22:20
S těma fanouškama se to poddá…film ještě nevidělo tolik lidí…je pravda že na devianart už začali fanoušci kreslit Avatary a Neytiri a Jake jak zběsilý
ale je jen otázka času než někdo zadá do vyhledávače Avatar fanfiction…a až se rozjedou i fóra ve stylu SG, SGA, a SGU kde jsou přímo thready na fanouškovskou tvorbu tak si můžeš bejt jistej že tam někdo z nás čtyř…asi já 
… umístí adresu týhle stránky. A taky si vem, že jestli to někdo čte tak buď se nezaregistruje nebo do komentářů nic nepíše…taky jsem kdysi byl takovej 
Leden 1st, 2010 on 22:16
Ale vždyť tam je nebo ne? Jake přeci s Eywou mluvil a říkal jí že má v sobě grace tak ví že nebešťané se vrátí atd atd…to bylo ve filmu
vlka myslíš nepochybně Thanatora…ten si ji nevybral jen tak, podle mýho to bylo způsobený tím že Eywa šla prostě do války a jelikož planeta je jeden velkej obří organismus tak je jasný že když takovej obří orgasnismus dokáže říct zvířatům aby bojovali tak jim podle mýho taky řekla kdo je a kdo neni nepřítel. No pokračování je na tobě. Ono to přijde samo, znám to 
takže se vyřádi na tom jak s neytiri pobíhá po džungli, a samozřejmě jak vede svoj lid jako náčelník…každopádně džungle a vedení lidu, což bude nejspíš obsaženo v povídce číslo 2 či 3, bude ukázkou tvých spisovatelských dovedností protože to už nebude jen tak…takže držim palce ať to vyjde 
Leden 1st, 2010 on 22:13
Jinak fakt koukám že tu jste skoro pořád
Jen tak dál. Škoda, že jsme tu jen 4.
Leden 1st, 2010 on 22:12
Ano, Grace je s Eywou, ale ve chvíli kdy zemřela tak byla “napojena” tim se otvírá extrémní možnost, že komplet její vědomí je v síti stromů, kterou sama objevila. Co když by se toruk vrátil sám? Podobně jako si ten obří vlk (bo co to bylo) vybral při boji Neytiri.
Leden 1st, 2010 on 22:08
Oukej…tak je náčelník
… takže hledání nového domova…strasti objevování nového světa Pandory…prakticky, máš perfektní základ a nejsi okleštěnej nějakym rámcovym příběhem jako admin a jeho spavá nemoc. Takže se můžeš vyřádit při procházce džunglí, mezi lidmi, neytiri, hory, samozřejmě Norman a a někdo kdo teď nevim…takže máš naprosto perfektní volnou ruku, což se mi osobně líbí.
Leden 1st, 2010 on 22:04
Grace? Ta je s Eywou ne? Tu už asi nevrátíš…Toruk Makto? Ten už nebyl zapotřebí ne, proto ho propustil… Zatim sem se ve čtení dostal k “družce Neytiri”
… o čem další díl? No tak má za ženu/přítelkyni/družku následnici Moah ne? Hold princezna je princezna…takže on by teoreticky měl nahradit toho…jak se jmenuje Tsu´tey…takže co třeba stavba nebo hledání nového domova? P.S. Jdu číst… 
pak okomentuju dál 
Leden 1st, 2010 on 21:58
Tak to je, zatím téměř, co jsem napsal. Napsat další epizodu mi zase chvíli potrvá. Sám přesně nevím o čem bude další. Zatím zvažuju návrat Toruka. Už jsem taky přemýšlel nad tím jak vrátit zpět Grace. A samosřejmě nový domov.
PS Pls napište mi nápady na další epizodu.
PPS Pls napište nějaký ten comment jak se líbí AVATAR: příběh nekončí.