Avatar FanFiction

Návrat na Pandoru – 2. Samuel Kenton

Od , 29.Led 2010 v 16:12 , zařazeno v Návrat na Pandoru

Omlouvám se všem co by čekali nějakou akci tak vás upozorňuji že v prvních několika epizodách žádná nebude.
Od tohoto dílu bude příběh vyprávět Jake z první osoby:
Nad našimi hlavami se rozpínala při nejmenším 6 kilometrů dlouhá a stejně tak široká loď.

Sem tam někdo zakřičel: „Co se to děje? Co to je?“ (samozřejmě v Navijštině).

Ale jak tady mohou být tak brzo? Čekali jsme je přinejmenším za 12 let!! Něco tady nehraje. Pozemské lodě nejsou tak rychlé aby to zvládli za tak krátkou dobu. Na spodku lodi se zlatavými písmeny třpytil název Terra Corp. Terra Corp řekl jsem jen tak do Étheru.

Neytiri: „Co to je Terra Corp?“

Já: „Konkurenční firma RDA která tady byla předtím. Je to těžařská společnost která patří nejbohatšímu člověku naší planety…… Nepochybuji o tom že sem přiletěli kvůli tomu jejich budru!!!“

Neytiri: „Ale to je největší plavidlo které jsem kdy viděla.“

Já: „Ano, myslím že jsem to už někde viděl. Ano,už si vzpomínám. Bylo to těsně před odletem na Pandoru. Měla to být největší a nejlépe vybavenná loď bojovým arzenálem.“

Neytiri: „Doufám že to tady nespustoší jako ti minule.

Pozorovali jsme obrovský kolos který se rozpínal nad našimi hlavami. Najednou se spodek lodi otevřel a vyletěla malá loď do které by se nevešel dokonce ani malý kluk. Rychle se blýžila k nám a my jsme se už připravovali k boji.

Neytiri: „Jaku, Bojím se…………………

Já jsem jen nehnutě stál na místě a pozoroval onu malou loď. Zastavila se přímo před námi a všichni s sebou cukli směrem do zadu. Z lodi se začalo vynořovat světlo a před námi se objevila Holografická obrazovka. Objevil se naní Avatár který nás všechny pozdravil jménem svého lidu. Já jsem jen užasle koukal na onoho Avatara a řekl jsem.

Já: „Vás od někud znám……………kdo jste?“

Avatar: „Umíte Anglicky? No tak to jsem rád, to domluva s vámi bude ještě jednodušší než jsem myslel.“

Já: „Ano poznávám vás!! Jste Samuel Kenton, nejbohatší muž na Zemi kterému patří težařská společnost Terra Corp.“

Samuel: „Ano to jsem….. od kaď mě znáte smím li se ptát?“

Já: „Já jsem Jake Sully bývalý mariňák který se tady rozhodl zůstat a nechat si toto tělo.“

Všichni koukali na náš rozhovor a pokoušeli se našemu rozhovoru porozumět.

Samuel: „Vy jste mariňák? A nechal jste si toto tělo? A jak? Ovládáte ho pomocí toho zařízení co mám já?

Já: „Ne!! A vám to rozhodně neřeknu. Zničil by jste ji jako všichni ostatní lidé. A žádám vás aby jste tady netěžili ten váš šutr za který se na Zemi platí bůhví kolik.

Samuel: „ Tak tedy víte kdo jsem i proč jsem tady. No ale toho kamene se nevzdám ať je tato planeta sebekrásnější. Tak nás nechte pracovat!! Sbohem pane Sully končím. Pokud se budete chtít vzbouřit tak vás Defend 001 srovná se zemí.

Já: „Defend 001? co toje?“ Zeptal jsem se Samuela.

Samuel: „To je naše loď vy pitomče!!“

Já: „A jak jste se sem vůbec dostali tak brzo.

Samuel: „Používáme světelné motory které vymyslel Terra Corp. Žádná jiná společnost to nevyužívá. Jen my. Nikomu jinému to neprodám ani nedám.

Já: „Tak aspoň než to tady zničíte tak by jsem vás chtěl pozvat na noční procházku po Pandoře.“

Vduchu jsem doufal že své rozhodnutí změní když uvidí jak je planeta krásná v noci. Moc nadějí jsem tomu ale nedával.

Samuel: „Doufám že vtom není žádná křivárna. Jinak rád přijmu. Má loď nás celou dobu bude sledovat tak mi nic udělat nebudete moci. Tak tedy v noci.

Jeho hololoď je se otočlila a odletěla zpět do Defendu.

Neytiri: „Myslíš že své rozhodnutí změní když ho provedeš noční idylkou?

Já: „Doufám………………….“


Napsat komentář

5 Komentářů k tomuto příspěvku