Avatar FanFiction

Nový život – 1. Nový den

Od , 20.Úno 2010 v 21:20 , zařazeno v Nový život

Právě se probouzím plný smutku, kolik Na´vi přišlo o život ve válce.

Neytiri ke mně přišla: „Zřím tě, Jakeu, Mo´at nás k sobě volá. Chce s námi nutně mluvit.“

„Taky tě zřím Neytiri,“ okamžitě jsem odpověděl.

Zvedl jsem se a následoval Neytiri ke stromu duší, kde na nás čekala Mo´at.

„Zřím tě Mo´at. Co se děje?“ ptám se jí.

„JakeSully, lid Omaticaya začíná hladovět. Tebe, jako bývalého Toruk Makto, tě žádám, aby jsi vyrazil se skupinou lovců na lov a podíval se, jak je na tom klan Koní z plání po válce.“

Vybral jsem nejlepší lovce našeho klanu a vyrazili jsme na lov. Při lovu nás překvapila menší tlupa Thanatorů, která o nás očividně neměla žádný zájem, ale o větší stádo Hexapedů. Jeden náš lovec chtěl odvrátit pozornost Thanátorů od stáda Hexapedeyů. Když jsem zjistil, co chce udělat, ihned jsem zařval, ať to nedělá, že nám Eywa pomůže. Neposlechl a pokusil se upoutat pozornost na sebe. Jak ho Thanatoři zavětřili, tak se na něj vrhli. Ostatní lovci začali z luku střílet přímo na ně, aby jsme je zahnali. Zahnali jsme je, ale mladý lovec za to málem zaplatil svým životem. Trochu mi připomínal mě, když jsem ovládal Avatara. Neytiri by to řekla asi takhle: „Jsi jako dítě, co dělá rámus, bezradné, ale má silné srdce, beze strachu.”  Požádal jsem dva lovce, aby ho vzali ke Stromu duší a zeptali se Mo´at, jestli ten útok přežije. Já jsem se vydal zpět k lovu i se svou skupinou. Lov byl úspěšný a to jen s pomocí mladého lovce, co se obětoval. Jak jsme skončili lov, tak jsem požádal loveckou skupinu, ať jde ke Stromu duší, kde máme zatím domov, než si najdeme nový.

Požádal jsem naši nejlepší lovkyni Peyral, aby mi pomohla s překladem, jak budeme u klanu Koní z plání. Zavolali jsme své Ikrany a letěli ke klanu Koní z plání. Hodně jich zemřelo při válce. Jak šlo vidět, tak klan Koňů z plání byl na tom opravdu bídně. Po válce jich přežilo asi 100. Byli vychrlí, jako by delší dobu nic nejedli. Zašel jsem s Peyral k náčelníkovi klanu a nabídl mu naší pomoct z klanu Omaticaya. Naši pomoc přijal, ale nerad to dělal. Dělal to hlavně pro svůj lid. Nasedli jsme na své Ikrany a letěli jsme směrem zpět ke Stromu duší. Když jsme letěli pře krajinu, tak jsem si všiml něčeho ukrytého v lese. Letěli jsme na konec lesa a došli k tomu. Jak jsme doletěli, tak jsme sesedli z Ikranů a požádal jsem Peyral, aby zůstala u Ikranů. Když jsem k tomu šel, vypadalo to jako mobilní stanice. Něco podobného, jako když jsem ovládal Avatara, ale vypadalo to spíše na nějakou laboratoř. Všiml jsem si nějakých čerstvých lidských stop. Hned mi bylo jasné, že je tady někdo, komu nebylo dovoleno zůstat. Ihned jsem běžel zpět k Peyral.

Požádal jsem ji, aby hlídala stanici  a stopovala ty lidi, kteří se ukážou. Já jsem ihned letěl za Maxem. Zeptat se, jestli o tom něco neví. Taky nic nevěděl, což byla škoda. Potom jsem zaletěl k Mo´at.

„Když jsme letěli zpět ke Stromu duší, tak jsme našli přesunou stanici. Vypadalo, že tam dělali nějaké pokusy na přírodě nebo zvířatech. Nabídl jsem pomoc i ostatním klanům. Přijal pouze jeden. Kmen Koní z plání. Utrpěli veliké ztráty a jsou na tom bídně,“ říkám Mo’at.

Mo´at se podívala k lidu a odpověděla: „Jsem ráda, že klan Koní z plání přijal naší pomoct, hned ráno by jsi k nim měl vyrazit se skupinou lovců a pomůžete jim s lovem.“

Po chvíli, co jsem domluvil s Mo´at, přišla Peyral a Neytiri. Peyral celá vyděšená z toho, co viděla.

„Když jsem viděla nebešťany, někteří měli pláště, zbytek vypadal jako ti, se kterými jsme bojovali. Sledovala jsem je lesem. Došli někam, kde se otevřela země,“ řekla Peyral.

To mi už bylo jasné, že to tu měl asi na povel Quaritch. Když tu byli biologičtí vědci s žoldáky. Neytiri a Mo´at překvapilo, že tu mají něco v podzemí.  Když jsem došel k místu, které mi ukázala Peyral, tak jsem si všiml, že tu jsou stopy AMP a spousty lidských stop.  Když jsem se chtěl podívat o něco blíže, tak jsem si všiml, že ze země vylezlo něco jako satelit nebo anténa. To mi už bylo jasné, že podzemní stanice je ve spojení s RDA nebo s dalšími stanicemi na Pandoře. Tato stanice sloužila asi jako základní stanice nebo jako kasárna. Jak jsem se vrátil zpět, tak byl už večer a já byl unavený. Zašel jsem za Mo´at a Neytiri.

Řekl jsem jim: „Je tu asi několik stanic nebo více lidí na Pandoře, co nemají asi dobré úmysly. Našel jsem asi kasárna nebo něco jako základní stanici. Taky jsem našel i několik stop AMP. Doufám, že nevypukne další válka, při které budou ztracené další životy.“

Mo´at se smutným i naštvaným výrazem mi řekla: „Pokud jsou zde další Nebešťané, kterým nebylo dovolenu zůstat, měli bychom zjistit, co mají v úmyslu.“

Večer jsme ukončili modlitbou k Eywě a šli jsme spát. Já si lehl vedle Neytiri a usmíval jsem se na ni, dokud jsem neusnul.


Napsat komentář

20 Komentářů k tomuto příspěvku